Neslaní, nemastní... ŠPATNÍ!

Real Vrchy – FK Bílov 3:0 (2:0)

Marní, slabí, nuloví… podle potřeby si doplňte sami vhodné synonymum pro sobotní fotbalové odpoledne v podání FK Bílov.

Bylo předem jasné, že na větrné hůrce ve Vrchách se hraje opravdu špatně všem týmům, ale to neomlouvá naprosto nic. Jen aby bylo učiněno objektivnosti zadost, zmíním naprosto katastrofální hrací plochu, kde možnost nechat v　některé z　mnoha myších děr kotník se rovnala jistotě podzimního padání listí a silný vítr, který v　prvním poločase neustále hnal domácí na zteč (nám překvapivě ve druhém poločase nepomohl). To je však vše, na co by byla možnost se vymlouvat. A to je k…. málo!

Zápas se hodnotí těžce. Za zmínku stojí jen prvních 10 minut, kdy jsme domácí dokonale zaskočili a spálili 3 jasné gólové šance. Nutno podotknout, že poslední z nich byla dokonce branka, kdy Lukáš Teichmann napálil míč a ten se od břevna odrazil za čáru a poté ven do hřiště. Podobně jako v zápase Baníku proti Teplicím, ale s tím rozdílem, že kapitán FCB gól „uhádal“. U nás branka neplatila. A tak jsme vyklidili pozice a jen sledovali jeden útok za druhým, který se valil na naši branku.

První poločas nebyl až tak slabý, a to i přesto, že jsme dostali dvě branky. Celou dobu jsme se těšili na ten druhý, kdy se otočí strany a nás (namísto domácích) teď požene silný vítr. Chyba lávky. Druhý poločas byla naprostá katastrofa a z　fotbalu v　našem podání musely obrovsky bolet oči. Fotbalové týmy hrají (zjednodušeně) po ose brankář-obrana-záloha-útok. U nás hrála v　sobotu řada vždy jen jediná. Mezi těmito dílčími částmi týmu byly díry takřka 10-15 metrů. Proto si chvíli zahrála záloha spolu, chvíli se trápila obrana či brankář a minimálně si zahrál útok, který (vzhledem k　výškové převaze Vrchů) neměl ve vzduchu šanci.

Naprosto bezkrevný výkon navíc podpořila obrovská kaňka po zápase i během něj, která však zůstane za dveřmi kabiny.

Takže, pořádná facka všem po minulém víkendu, není-liž pravda?!