Závěr patří mistrům SK Velké Albrechtice - FK Bílov – 7:10 (2:1)

V poslední předadventní víkend si na hřišti ve Velkých Albrechticích daly dostaveníčko dva spřátelené kluby. Hosté z Bílova, hrající letošní sezonu pod hlavičkou „béčka“ domácích byli přivítání jaksepatří vřele. Jen chléb a sůl byly nahrazeny jinými dobrotami


Sraz byl stanoven, jako v každém správném westernu, na pravé poledne, ale tak šibeniční termín po páteční prohýřené noci nebyl reálný téměř u nikoho. Vynikala v tom především čtveřice Kuba, Čáp, Šabla a Šmíďa, kteří bavili během nezbytné předzápasové brigády celé osazenstvo okolo. První trojice v tu dobu ještě netušila, jakou chybu udělala, když se přidala do týmu domácích a zradila krásné žlutozelené barvy...


Zápas začal cca v půl 2 a domácí, vědomi si své „neohrozitelnosti“ si dovolili losovat posty. Jinak by se těžko stalo, že by ostrostřelec Čanys v prvním poločase, i přes svou Napoleonovskou výšku, přiváděl v brance domácích snipery Bílova k šílenství.


Také hosté si připravili velké překvapení a konečně odhalili pravdu, kterou se dařilo tak dlouhou dobu skrývat. Až do nynějšího víkendu pečlivě odráželi dotazy, zda-li za Bílov hrajou lidé náležící jedné naší nejmenované menšině naprosto s přehledem, ale tentokrát to už nešlo. Stačilo pár briket, bláta a celopodzimního prachu ze šatny a FK Bílov nastoupil v supersilné sestavě: Horváth – Kovács, Németh, Bogay, Demo – Balázs, Dégey, Koscisz, Lakatoš – Horváthová, Neméthová Bílé hlavy z Velkých Albrechtic nevěděly, co si počít, a tak si první poločas hleděli nejen fotbalistů, ale i peněženek a autorádií


Na hřišti v úvodu vládli především domácí a jen díky famózním Mirkovým zákrokům léčícím slepotu, jsme inkasovali pouze dvakrát. Na druhé straně se, jak již bylo psáno výše, nepodařilo prostřelit domácího fantoma mezi tyčemi Čanyse, který až těsně před koncem poločasu sám zkorigoval vlastní brankou (patičkou!) stav zápasu na 2:1. O naprosto dokonale zakleté brance domácích se přesvědčil zejména Kapr, který dostal pomaloučký míč tak půl metru od prázdné brány, zašmodrchal nohama, švihl sebou do bláta o zem a míč netrefil. Osazenstvo se skvěle bavilo, navíc, když se totéž v průběhu zápasu podařilo i Šablovi, Kubovi, Mirovi (který se v druhé půli vydal bít se na hrot), Pavlovi, Maxovi, Čápovi, Burimu i Cicošovi. Nutno dodat, že některým i víckrát


Co se týče samotné druhé půle, Bílov dával, pěkně podle c........o stylu, domácím jednu kudlu pod žebra za druhou. Albre jasně přepálily začátek a tak, jelikož máme více naběháno, jsme domácí jednoduše přejeli Jejich styl 1-2-0-8 prostě své ovoce nepřinesl, tím spíš, že Šabla byl z branky takřka stále na hrotu. I když, ono to bylo stejně jedno, když Milan při jedné z branek poslal „šumivku“ z půlky po zemi o rychlosti 0,000002 km/h a domácí brankář ji i přes výbornou viditelnost jednoduše nedokázal zachytit A tak se stalo, že jsme pomalu vyrovnali, tiše se dostali do vedení a nakonec pláchli domácím o 3 branky. Nejfamóznější moment si opět schoval do svého šuplíčku Mirek, který se z branky dočkal nominace do útoku. Po 15-ti ofsajdech, 28-mi špatných přihrávkách, 8-mi spálených šancích a 456-ti
podlých faulech přišla jeho chvíle. Nakopl míč z hranice velkého vápna a ten skončil v šibenici, přičemž se ještě nádherně odrazil od tyče. Klaním se Tobě, óóó Velký


Příjemně strávené odpoledne pak zakončil neméně příjemný dýchánek v útrobách kabin se všemi zúčastněnými. Podzim se z pohledu obou týmů podařilo zakončit poměrně solidně a tak se můžeme těšit na to, až zem opět zavoní zpod sněhu vyrostlou trávou a my, jakožto dospělé děti zblázněné do míče kopaného, opět svedem žabomyší souboje v našich milovaných oblastních soutěžích...




PS: aby bylo učiněno statistikám zadost...simultánně proběhla v tomto zápase i sázka mezi Šmíďou a Kaprem, kteří se v bujarém večeru předcházevším tomuto matchi vsadili, kdože to lépe hraje na housle. Hudebním sluchem jsou políbeni oba více než dobře a v zápase správné akordy naladili hned 3x! Tento duel tak nepoznal vítěze a na náhlou smrt již nedošlo. Vítěze však poznal tento „přáteláček“, proto nezbývá než doufat, že se Velké Albrechtice konečně přihlásí do poslední soutěže, abychom měli koho porážet :P